Koupaliště jako architektonický úkol. Venkovní koupaliště v české architektuře dvacátých až čtyřicátých let 20. století

Abstract

Jestliže existuje "nízké" v architektuře, pak stavby pro vodní sport jako by zastupovaly kategorii přímo hlubokou. Ani hlavní proud, ani třeba industriál, kolem něhož se nakonec v posledních letech soustřeďuje značný zájem. Přitom venkovní koupaliště z období dvacátých a třicátých let zřejmě stojí za pozornost, z hlediska architektury i vzhledem k okolnostem mnohem obecnějším. Vzácným způsobem to odráží čtvrť pražského Barrandova. Moderní architektura, film, kavárenská kultura a sport, spoluutvářející atmosféru meziválečného období - to všechno bylo v novém zahradním městě přítomné. 1 V pozměněné, různým způsobem zastřené nebo deformované podobě si tyto fenomény udržely význam i v následujících letech okupace a války. Koupaliště a bazény se staly přitažlivým námětem pro fotografii. Objevovaly se na stránkách časopisů a ve skutečně vysokých nákladech jejich snímky kolovaly na pohlednicích. Počítalo se s nimi i při výběru filmových exteriérů. Kavárenská terasa, ono místo k pozorování lidí na ulici i ostatních hostů v kavárně, se osvědčila také jako příjemná vyhlídka na koupající se a plavající návštěvníky koupališť. A pokud jde o architekturu, v první řadě o její přítomnosti na koupalištích je celá tato práce. Koupaliště coby místo pro sport a odpočinek tedy náležela k jednomu ze základních fenoménů...

If the Low exists in the architecture then buildings for water sports seem to stand for a category frankly Deep. Neither for the main stream, nor perhaps for the industrial architecture which occupies considerable interest in recent years. At the same time, open-air swimming pools from the twenties and thirties worth the attention, either in light of the architecture or considering circumstances far more general. Distinctly it is reflected by the district of Prague 's Barrandov. Modern architecture, film, culture of coffee lounges and sport that helped to create an atmosphere of the interwar era were present in the new garden-city. In altered, diversely misshapen form these phenomena kept the importance also in following years of the occupation and the war. It concerns the architecture of old swimming pools, thus the buildings planned to be operated three of four months in a year, mostly low and wooden. This architecture, slightly ephemeral, did not receive even the right name. It could be complemented with a diving tower, a slipway or perhaps a pavilion across. And certainly it was belonged with the water. Good swimming pools were projected almost as a landscape garden and their architectonic solutions were close to the landscape design. Also for this, the attention is focused to opein-air swimming pools...