Vybrané obecné problémy služebností římského práva soukromého

Abstract

ZÁVĚR Výše bylo pojednáno pouze o jedné části obecných nauk služebnostních, mnoho otázek a kapitol ještě zbývá a mělo by být odpovězeno, a proto snad není úplně jednoduché činit v dané situaci jakýchkoli závěrů. Je však možno učinit jisté shrnutí několika nejzávažnějších poznatků. Služebnosti nelze považovat za jednolitou skupinu. Rozdíly je nutno spatřovat nejen ve formě jejich dělení a na to návazné platnosti některých zásad, či naopak jejich neplatnosti, ale i v pojmové rozmazanosti samotného pojmu služebnost - servitus. Z výše uvedených důvodů také není možno považovat za úplně šťastné seskupení klasických služebností (pozemkových) a osobních užívacích práv, ač vzhledem k době vzniku této systematiky se jedná o krok do jisté míry oprávněný a pochopitelný. Skupina služebností je ve skutečnosti (a i historicky) skupinou mnoha jednotlivých oprávnění, které vzhledem ke svým více, či méně podobným vlastnostem, či snad nevysloveným zásadám, byly zařazeny pod jednotící pojem a do jisté systematiky, která z nich vychází a která se stala formou pro tvorbu později vznikajících služebností. Obecné normy pro služebnosti, či věcná břemena jsou proti tomu plodem ryze moderním. Jak samotný zákon XII tabulí svědčí, služebnosti náleží mezi jedna z nejstarších práv, jež v Římě existovala. O stejné skutečnosti také svědčí...