Poddaní zbirožského panství v 2. polovině 17. století

Abstract

Cílem práce je srovnání situace poddaných na zbirožském panství v polovině 17.století a na počátku 18.století na základě rozboru uvedených pramenů. Díky zpustošení během 30-leté války, poddaní mohli r.1653 osít jen třetinu svých polí. S obdobným stavem se setkáváme i na panských dvorech, nicméně u poddaných měl tento nízký výsevek za následek, že mnozí poddaní (minimálně 1/3) nemohli v poválečných dobách i při velmi skromném živobytí dostát svým povinnostem, jako kontribuci, splátkám gruntu nebo urbariálním dávkám. V Podbrdsku, v jižní části panství, byla jediná oblast, kde se díky zpracování železa výrazněji rozvíjela řemeslná výroba. Zde též bylo dosahováno největších zisků, a to nejen z pohledu vlastníka a nájemce hutí a hamrů, ale i z hlediska poddaných, kteří nebyli ochotni z této neúrodné oblasti odcházet do úrodnější na pusté grunty. V 2.polovině 17.století došlo k osazení pustých gruntů a založení nových statků, včetně obnovy několika pustých vsí, takže každý třetí grunt byl nový nebo nově osazený. Na počátku 18.století drželi hospodáři polnosti přibližně stejného rozsahu jako v polovině 17.století, a to především na špatné případně prostřední půdě, ale obdělávaná plocha vzrostla o třetinu. Na počátku 18.století mohla, jak se zdá, již většina hospodářů vyjít se svými nejnutnějšími náklady, ale pouze...

This work has tried to desribe and compare the economic situation of the peasants and the development of the settlement of the Zbiroh manor in the middle of the 17th century and at the beginning of the 18th century. Thanks to the catastrophic effects of the Thirty-year-war in this area, the peasants could saw only one third of their fields with the result that at least one third of the subjects could not meet their financial obligations such as the contributions, farm installments, landholder duties. In the southern part of the mannor, near the Brdy hills, we can find the only area where, thanks to the iron processing, the craft production was developing to a certain degree. The craftsmen here were able to gain considerable profits compared to the other parts of the mannor and thus were not willing to leave for abandoned farms in more fertile areas. In the second half of the 17the century basically all of the abandoned farms had been settled again and new farms had been founded. The fields of the farms had approximately the same area as those of the midle of the century but larger areas (by 1/3) of fields had been sawn. At the beginning of the 18th century most o the subjects seem to have been able to meet their basic necessary financial cost, even if only with dificulty and without any surplus.