České sklo v sakrální architektuře v 2. polovině 20. století
Czech glass in sacral architecture in the 2nd half of the 20th century
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/27627Identifikátory
SIS: 53262
Kolekce
- Kvalifikační práce [2255]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Novotná, Eva
Fakulta / součást
Katolická teologická fakulta
Obor
Dějiny křesťanského umění
Katedra / ústav / klinika
Ústav dějin křesťanského umění
Datum obhajoby
25. 1. 2010
Nakladatel
Univerzita Karlova, Katolická teologická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Resumé První část mé práce se zabývá historií vitrají, jejich vznikem, použitím a vysvětlením odlišností pojmů vitraj a vitráž v rámci historického kontextu. Vitráž je výraz převzatý z francouzského "le vitrage" a z původního latinského slova "vitrum" tedy sklo a jedná se o obecný název pro skleněné okenní uzávěry a potažmo i pro dekorativní prvky z plochého barevného i nebarevného skla. Vitraj, opět počeštělý francouzský výraz z "le vitrail", je specifické označení, které by mělo být používáno výhradně pro středověkou neboli přesněji pro historickou malbu na skle, vnímanou jako samostatný umělecký obor. Historický exkurz obsahuje přehled dějin vitrají/vitráží v jednotlivých stylových obdobích a zhodnocení toho, jak jednotlivé slohy působily na vývoj oken od starověkého Řecka a Říma až po vrcholnou dobu uplatnění vitraje v gotických katedrálách. V době baroka se význam vitráží pro sakrální architekturu minimalizoval, jejich návrat přišel až s nastupujícím historismem v 19. století. Celé 20. století bylo poté nakloněné k restaurování historických zasklení kostelů. Moderním obnovením prošla vitrajová tvorba mnohých sakrálních prostor, v tomto období již vitraj překonává svoji podřízenost dekorativním účelům a to zásluhou tvůrců jako je Marc Chagall, Alfred Manessier, Jean Bazaine nebo Josef Šíma a znovu se...
Czech glass in sacral architecture in the 2nd half of the 20th century This bachelor thesis introduces Czech glass in sacral architecture in the 2nd half of the 20th century that was influenced by the totalitarian regime in the Czechoslovakia and reflects changes after the Second Vatican Council. I focused on the best-known glass designers Stanislav Libenský/ Jaroslava Brychtová, Bohumila Eliáš, Jan Exnar and stained glass designers Ludvík Kolek, Jan Jemelka and Karel Rechlík. I highlighted several of their realizations. After the velvet revolution in 1989, sacral architecture is different especially in the number of executions. Sacral architecture is more variable, more relaxed and can express a deeper iconographic message.