Berkeley's approach to Newtonian dynamics
Berkeleyho přístup k newtonovské dynamice
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/27793Identifikátory
SIS: 81162
Kolekce
- Kvalifikační práce [23836]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Palkoska, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
10. 2. 2010
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Práce se týká Berkeleyho reakce na newtonovskou dynamiku. Berkeley na jednu stranu obdivuje užitečnost, jednoduchost a obecnost Newtonových pohybových zákonů, na druhou stranu si ale uvědomuje jejich možné nežádoucí ontologické implikace. Pokud totiž interpretujeme Newtona v realistickém duchu, jeho nauky, zdá se, implikují, že fyzické předměty jsou aktivní. Proto je realisticky chápaná Newtonova nauka v příkrém rozporu s Berkeleyho názorem, že jedinými zdroji aktivity v univerzu jsou duchové. Berkeley se pokouší vyřešit tento konflikt tím, že nabízí koncept síly jako matematické hypotézy. Pokud totiž sílu chápeme takto, zdá se že jsme se zbavili nepřijatelných metafyzických závazků. Podle autora je mezi jednotlivými tvrzeními, která Berkeley činí o síle ve spise O pohybu jisté napětí a navrhuje interpretaci Berkeleyho koncepce, která se má tomuto napětí vyhnout. Podle této interpretace má Berkeleyho koncept síly instrumentalistický charakter. Závěrem se pak autor zabývá vybranými aspekty Berkeleyho konceptu síly jako matematické hypotézy a tvrdí, že i přesto, že by se mohlo toto pojetí zdát být v nesouladu s Berkeleyho metafyzickým stanoviskem, tento zdánlivý nesoulad se rozplyne, vezmeme-li v úvahu sémantickou koncepci představenou v Berkeleyho Alkifrónu.
The essay concerns Berkeley's reaction to Newton's dynamics. While Berkeley admires the usefulness, simplicity and generality of Newton's laws of motion, he is, none the less, concerned with their possible ontological implications. If we interpret Newton in a realist manner, his doctrines seem to imply that physical objects are active and are thus inconsistent with the basic principles of Berkeley's metaphysics, namely with the view that the only sources of activity in the universe are spirits. Berkeley tries to solve this conflict by offering an account of force according to which force is a mathematical hypothesis and which thus avoids metaphysical commitments. The author suggests that there is a tension between different claims that Berkeley makes about force in De motu and offers an interpretation of Berkeley's view in which he tries to avoid this tension. According to the offered interpretation, Berkeley's view of force is an instrumentalist one. In the last chapter various aspects of Berkeley's view of force as a mathematical hypothesis are considered. It is argued that even though such a view might seem to be in conflict with Berkeley's semantic and metaphysical views, it needn't be so if certain semantic considerations introduced in Berkeley's Alciphron are considered.