Molekulární diagnostika motolice velké (Fascioloides magna)

Abstract

Fascioloides magna (motolice velká) je veterinárně významný endoparazitický helmint parazitující u řady obratlovců (primárně přežvýkavců), který svým hostitelům může působit vážné zdravotní problémy, jež často vedou až k jejich smrti. Místem definitivní lokalizace dospělců F. magna je jaterní tkáň hostitele, kde v pseudocystách dlouhodobě přežívají a produkují vajíčka. Vajíčka odchází z pseudocyst přes žlučovody do střeva a následně opouští tělo hostitele společně s trusem. Diagnostika fascioloidózy je doposud založena především na postmortálním vyšetření jater uhynulých hostitelů. Vhodnou alternativou mohou být některé přímé a nepřímé metody intravitální diagnostiky. S využitím těchto metod lze parazitózu prokázat buď na základě přímého nálezu vajíček v koprologickém materiálu hostitele - mikroskopicky, nebo nepřímo po izolaci parazitární DNA a následné PCR - molekulárně. Molekulárně diagnostické metody rovněž umožňují spolehlivé odlišení nákazy F. magna od dalších případných trematodóz (působených např. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).

Fascioloides magna (giant liver fluke) is veterinary important endoparasitic helminth parasitizing in a number of vertebrate species (primarily in ruminants), causing them severe health problems, often leading to death. The F. magna adults are mostly localized in the liver tissue of the definitive hosts, where they survive in pseudocysts for a long time and produce eggs. The eggs are released from the pseudocysts via the bile ducts into the gut and then leave the host's body together with faeces. Up to now, the diagnostics of fascioloidosis is primarily based on the dissection of the host's liver. The direct and indirect intravital diagnostic methods could represent an appropriate alternative. Using the intravital diagnostic methods, the parasitosis can be revealed either directly (microscopically) - by discovering the eggs in the host's faeces or indirectly (molecularly) - by isolation of the parasite's DNA and the subsequent PCR. The molecular diagnostic methods also allow the reliable differentiation of F. magna infection from the other eventual trematodosis (caused by e.g. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).