Transplantace jako léčba fulminantního selhání jater

Abstract

Předložil jsem případovou studii ošetřovatelské péče u pacienta podstupujícího transplantaci jako léčbu fulminantního selhání jater. V práci popisuji průběh léčby od přijetí nemocného pana B. P. F. na resuscitační oddělení KARIP transplantačního centra IKEM Praha až po překlad na hepatologické oddělení IKEM. Nemocný byl pro akutní jaterní selhání na podkladě intoxikace muchomůrkou zelenou léčen urgentní transplantací jater. V ošetřovatelské části jsem vypracoval ošetřovatelskou anamnézu a podle potřeb nemocného stanovil ošetřovatelské diagnózy k 4. dni hospitalizace/0. den po transplantaci s přehledem realizace a hodnocení všech cílů péče pro zvolený den. Dále se věnuji průběhu hospitalizace, prognóze nemocného a edukaci, kterou dělím na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá má charakter edukace sebepéče a dodržování nových hygienických návyků. Plán dlouhodobé edukace vychází ze zcela nové situace pro nemocného po transplantaci orgánu a vlivu této léčby na další život. Velmi důležitou součástí celého ošetřovatelského procesu je vhodná a citlivá forma komunikace s nemocným po transplantaci orgánu.