Hodnocení psychomotorického tempa u depresivních pacientů

Abstract

Deprese je závažným zdravotnickým problémem, který se manifestuje u stále většího množství osob v různém věku. Má důsledky jak medicínské (sebevraždy, abusus alkoholu a drog, komplikace průběhu dalších chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, různé endokrinní choroby, demence, onkologická onemocnění apod.), tak socioekonomické (pracovní neschopnost osob v produktivním věku, větší spotřeba zdravotnické péče, rozpady manželství, zhoršená péče o děti apod.) Podle odhadu WHO se deprese v roce 2020 stane druhou vedoucí příčinou neschopnosti, morbidity a mortality ve světě bezprostředně za ischemickou chorobou srdeční. (Grammenos, 2005) Je proto všeobecný trend posouvat diagnostiku a léčbu depresivní poruchy na úroveň primární péče, k lékařům prvního kontaktu

Depression is závažným health problem that is manifested in increasing quantity of people at different ages. It hasconsequences for both medical (sebevraždy, abuse alcohol and drugs, the complications of otherdiseases such as as cardiovascular disease, various endocrine diseases, dementia, oncological diseases, etc.) and socioeconomic (sick leave people of working age, greater consumption of medical care,manželství decays, impaired child care, etc.), WHO estimates that by 2020 depressionwill become second leading cause of disability, morbidity and mortality in the world immediately after coronary heart disease. (Grammenos, 2005) is therefore general trend to move diagnosis and treatment of depressivedisorders at the level primary care physicians to first contact