Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči

Abstract

Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena

Burnout by nurses in intensive care Abstract: Objective of this thesis was to determine incidence of the risk of burnout by nurses in intensive care in the Motol University Hospital in Prague, compare to risk of burnout among nurses in intensive care for childern and adults and by age, sex, marital status, education, length of experience in health care and on the current department, satisfaction and performance in the workplace. The research method for data collection were two anonymous questionnaires: one prepared by author of the thesis and a standardized questionnaire by dr. Pines to determine the risk of burnout. It was found that more than hlaf of nurses in FN Motol had low risk of burnout and has not demonstrated that nurses have on children's or adult wards increased risk. Results confirmed that discontent and the increasing intensity of stress in the workplace is proportional to the risk of burnout. This research confirmed that although most nurses achieved good results has been shown a high percentage of nurses with alarmig score and even burnout. Therefore we should not ignore this issure, but rather to warn him and avoid unpleasant consequences through educational seminars, pleasant working environment and do not overload nurses. Keywords: burn-out, stress, nurses, intensive care, mental hygiene