Veřejný prostor ve městě. Sociální aspekty a návrhy pro funkční městské plánování na příkladu Prahy.

Abstract

Veřejný prostor ve městě. Sociální aspekty a návrhy pro funkční městské plánování na příkladu Prahy Tématem této práce je formulace a revize obecných kritérií funkčnosti městského veřejného prostoru zejména v oblasti neutilitárních aktivit s akcentem na prožitek uživatele. Práce jako celek kombinuje teoretický a empirický přístup ke zkoumání této problematiky, přičemž tyto dva pohledy se vzájemně doplňují a obohacují. V teoretické části je téma veřejného prostoru ukotveno v širších sociologických souvislostech. Postupně se zde přechází od teoretických přístupů k empirii, jež zahrnuje především pokrytí pojmu funkčnosti měřitelnými a pozorovatelnými indikátory. V empirické části jsou pak formulovaná kritéria prakticky použita a aplikována při pozorování vybraných míst v prostředí Prahy a jejich hodnocení v kvalitativních textech, jak je zaznamenali sami návštěvníci prostor. Skrze porovnání teoretických aspektů funkčnosti s empirickým hodnocením pozorovateli je revidována obecná platnost a přenositelnost těchto aspektů do jiného prostředí. Práce ve své závěrečné části přináší návrhy pro funkční městské plánování, založené na nově odkrytých souvislostech a dimenzích. Klíčová slova: město, veřejný prostor ve městě, funkční městské plánování

Public space in the city. Social aspect and design for functional urban planning on the example of Prague The theme of this thesis is the formulation and revision of the general criteria of the functionality of urban public space in particular voluntary activities with the emphasis on user experience. The work as a whole combines theoretical and empirical approach to examining this issue, as these two views are complementary and mutually enriching. In the theoretical part, the theme of public space is imbedded in a broader sociological context. From the theoretical approach it is gradually moved to empiricism, which includes mainly the coverage of the concept of observable and measurable functionality indicators. In the empirical part, the formulated criteria are applied in practice within the observation of selected areas of Prague and also within their qualitative evaluation by the space visitors themselves. The universality and portability of these aspects in a different environment has been reviewed by comparing the theoretical aspects of functionality with the empirical evaluation of the observers. The work in its final section gives suggestions for the functional urban planning, based on newly uncovered contexts and dimensions. Key word: city, urban public space, functional urban planning