Reliabilita aspekčních testů posturální stabilizace

Abstract

Úvod: U většiny funkčních testů, které se používají v rehabilitaci a mezi něž řadíme i testy posturální stabilizace (TPS), není k dispozici zlatý standard ani jiná objektivizační kritéria. V souladu s požadavky Evidence Based Practice/Medicine je tedy žádoucí pokusit se stanovit shodu mezi hodnotiteli a shodu hodnotitele se sebou samým jako první krok v procesu objektivizace. Cíle: Prostřednictvím dvojice zkušených a dvojice nezkušených hodnotitelů stanovit inter- a intra-rater reliabilitu u tří baterií TPS, vypracovat podrobnou popisnou statistiku a porovnat naše výsledky s literaturou. Materiál a metody: Byly vybrány tři baterie aspekčních TPS zaměřených na bederní páteř (Kolář 2006, Luomajoki et al. 2007, Tidstrand a Horneij 2009). Provedení testů bylo nezávisle hodnoceno současně dvěma zkušenými a dvěma nezkušenými hodnotiteli na smíšeném souboru zdravých osob (n = 15, 10 žen, průměrný věk 44,5 ± 11,0 let) a pacientů s vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře bez neurologického deficitu a neurochirurgického výkonu na páteři v posledních pěti letech (n = 16, 8 žen, průměrný věk 45,9 ± 13,6 let). Hodnocení testů předcházela jejich formalizace (pozitivita jednotlivých znaků, binární hodnocení celkové pozitivity testu). Ke stanovení reliability jsme použili procentní shodu (a%) a koeficient...

Úvod: U většiny funkčních testů, které se používají v rehabilitaci a mezi něž řadíme i testy posturální stabilizace (TPS), není k dispozici zlatý standard ani jiná objektivizační kritéria. V souladu s požadavky Evidence Based Practice/Medicine je tedy žádoucí pokusit se stanovit shodu mezi hodnotiteli a shodu hodnotitele se sebou samým jako první krok v procesu objektivizace. Cíle: Prostřednictvím dvojice zkušených a dvojice nezkušených hodnotitelů stanovit inter- a intra-rater reliabilitu u tří baterií TPS, vypracovat podrobnou popisnou statistiku a porovnat naše výsledky s literaturou. Materiál a metody: Byly vybrány tři baterie aspekčních TPS zaměřených na bederní páteř (Kolář 2006, Luomajoki et al. 2007, Tidstrand a Horneij 2009). Provedení testů bylo nezávisle hodnoceno současně dvěma zkušenými a dvěma nezkušenými hodnotiteli na smíšeném souboru zdravých osob (n = 15, 10 žen, průměrný věk 44,5 ± 11,0 let) a pacientů s vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře bez neurologického deficitu a neurochirurgického výkonu na páteři v posledních pěti letech (n = 16, 8 žen, průměrný věk 45,9 ± 13,6 let). Hodnocení testů předcházela jejich formalizace (pozitivita jednotlivých znaků, binární hodnocení celkové pozitivity testu). Ke stanovení reliability jsme použili procentní shodu (a%) a koeficient...