Nástin překladatelských postupů a metod v období raného novověku v kontaktu německo-českém

Abstract

Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu v oboru dějin překladu. Zabývá se překladatelskými postupy a metodami užívanými v době raného novověku v rámci německo- českého meziliterárního transferu. Jejím předmětem je základní kvalitativní výzkum textového materiálu z 16. století a počátku 17. století, konkrétně analýza tří německých předloh a jejich dobových českých překladů. Výsledky provedené analýzy mají přispět k rozšíření a konkretizaci dosavadních poznatků o raně novověkém překladu a ke zmapování hlavních problémů spojených s translatologickým výzkumem starých tisků. Dochází k závěru, že dominantním rysem překladové činnosti v předmětném období bylo užívání různých, mnohdy protichůdných metod, že překladatelé zpravidla nepostupovali podle určité jasně vymezené a konzistentní překladatelské strategie a že v daném období pravděpodobně neexistovala žádná závazná a obecně platná překladová norma.

The thesis is a contribution to the field of Translation Studies focusing on Translation History. It is concerned with the techniques and methods used in German-Czech translations at the time of the Renaissance and the Reformation. Three selected German texts form the 16th and early 17th century and their first translations into Czech were analysed in this work in order to revise and further extend the current research findings on translations of the period and to provide an overview of the main problems connected with investigation of old prints. Based on our original analysis we conclude that the translation techniques and methods used in the time of the Renaissance and the Reformation were very diverse and often mutually contradictory. No evidence of consistent translation strategies or any universal translation norm was found within the scope of our analysis.