Molekulárně genetická a klinicko-neurologická vyšetření u autozomálně recesivních forem dědičných neropatií Charcot-Marie-Tooth
Molecular genetic and clinical neurological exmaination in autosomal recessive forms of hereditary neuropathies Charcot-Marie-Tooth
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/32856Identifikátory
SIS: 100599
Kolekce
- Kvalifikační práce [1780]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Martásek, Pavel
Voháňka, Stanislav
Fakulta / součást
2. lékařská fakulta
Obor
-
Katedra / ústav / klinika
Neurologická klinika
Datum obhajoby
6. 12. 2010
Nakladatel
Univerzita Karlova, 2. lékařská fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Onemocnění Charcot-Marie-Tooth (CMT) neboli dědičná motorická a senzitivní neuropatie (HMSN) je klinicky a geneticky různorodá skupina periferních neuropatií. Je to nejčastější dědičné nervosvalové onemocnění, jehož prevalence se odhaduje na 1:2500- 1:10 000 (Skre, 1974; Berger et al., 2002). CMT se projevuje progresivní distální svalovou slabostí, atrofiemi a poruchou citlivosti, dříve a výrazněji vyjádřenými na dolních končetinách, deformitami nohou a sníženými až vymizelými myotatickými reflexy. Současná klasifikace CMT se opírá o elektrofyziologický typ neuropatie, typ dědičnosti a genetickou příčinu (Reilly, 2000). Na základě rychlosti vedení motorickými vlákny n.medianus je odlišován demyelinizační CMT 1 typ od axonálního CMT 2 typu (MNCV n.medianus, CMT1<38 m/s> CMT2) (Dyck a Lambert, 1968; Harding a Thomas, 1980). Někteří autoři definují i tzv. intermediární typ (MNCV n.medianus 30 - 40 m/s) (Davis et al., 1978). CMT se dědí všemi typy dědičnosti a v současnosti je známo přes 39 odpovědných genů (www.molgen.ua.ac.be/CMTMutations/). Výskyt AR forem se pohybuje mezi 10% až 60% v závislosti na frekvenci příbuzenských sňatků v dané populaci (Martin et al., 1999; Bouhouche et al., 2007). AR CMT mají často dřívější začátek a většinou rychlý a závažný průběh. Dosud je známých osm genů a dva lokusy...
The Charcot-Marie-Tooth (CMT) diseases are the most common inherited neuropathies. CMT is characterized clinically by distal muscle wasting and weakness, reduced reflexes and impaired distal sensation and by a sensory motor neuropathy neurophysiologically. The severity of the disease varies enormously depending to a large extent on the underlying genetic defect. The current clinical classification of CMT is done using electrophysiological criteria into type 1 (demyelinating) and type 2 (axonal) and further sub-classification is done according to inheritance pattern. A solely genetic classsification is not possible at present as all the causative genes for CMT are not known. Autosomal recessive CMT (AR CMT) forms are rare in European populations. The responsible genes have been discovered just in recent years. The disease has usually early onset and fast progressing and severe course. Mutations in GDAP1 gene (ganglioside- induced differentation associated proteine-1) soon showed to be the most common cause of CMT in families with AR pedigrees. They were found in patients with demyelinating (CMT4A) as well as axonal (CMT4C4) CMT. Common GDAP1 mutations are consquence of founder effect. Mutations in PRX (periaxin) gene are responsible for demyelinating CMT type (CMT4F). Approximately in a half of the CMT...