Analýza expresse intracelulárního patogena Francisella tularensis kultivovaného za stresových podmínek a v průběhu interakce s hostitelskou buňkou

Abstract

Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Analýza exprese intracelulárního patogena Francisella tularensis kultivovaného za stresových podmínek a v průběhu interakce s hostitelskou buňkou Autoreferát dizertační práce Mgr. Juraj Lenčo Hradec Králové 2007 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci doktorského studijního programu lékařská biologie na Ústavu lékařské biologie a genetiky Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze a Ústavu molekulární patologie Fakulty vojenského zdravotnictví Hradec Králové, Univerzita obrany Brno. Uchazeč: Mgr. Juraj Lenčo Ústav molekulární patologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové, Univerzita obrany Brno. Školitel: Doc. MUDr. Jiří Stulík, CSc. Ústav molekulární patologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové, Univerzita obrany Brno Školitel konzultant: Prof. MUDr. RNDr. Miroslav Červinka, CSc. Ústav lékařské biologie a genetiky, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze Oponenti: RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. Oddělení bakteriologie Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno RNDr. Jaroslav Weiser, CSc. Mikrobiologický ústav Akademie věd České republiky Stanovisko k dizertační práci vypracovala oborová rada oboru lékařská biologie akreditovaného na Ústavu lékařské biologie a genetiky Lékařské...

Studium patogeneze bakteriálních infekcí v současné době patří mezi oblasti biomedicínského výzkumu, kterým je věnována značná pozornost. Tento stav je zapříčiněn zejména stále se rozšiřující rezistencí na antibiotika a antimikrobiální chemoterapeutika, v druhé řadě se tak děje v důsledku reálné hrozby zneužití vysoce patogenních bakteriálních kmenů jako teroristických prostředků. Urychlení výzkumu patogeneze infekčních onemocnění spolu s vývojem účinnějších vakcín a pokrokem v oblasti rychlých detekčních a typizačních technologií jsou logickou odpovědí států západního světa na události z 11. září 2001. Poznatky o molekulární patogenezi infekčních chorob mohou vést k objevu nových farmakologických cílů nebo ke konstrukci účinnějších a bezpečnějších vakcín pro aktivní či pasivní imunizaci. Významným zdrojem informací o molekulární patogenezi bakteriálních infekcí je mimo jiné studium reakcí mikroba na prostředí, se kterým se setkává v průběhu interakce s hostitelským organizmem. Evoluce této interakce se z pohledu hostitelských organizmů nesla ve znamení neustálého zdokonalování strategií, jak se účinně bránit vzniku bakteriální infekce, nebo strategií, které vedou k eliminaci infekce. Na straně mikroorganizmů mezitím docházelo ke zdokonalování nástrojů, jak zmiňované mechanizmy přežít či obejít....