Optimalizace postupu přípravy polyesterových nanočástic

Abstract

1 ABSTRAKT V teoretické části spisu je pozornost věnována přípravě polymerních nanočástic a vlastnostem polymerních nanočástic. Pozornost je věnována také jednotlivý druhům koloidních nosičů léčivých látek a jejich základní charakteristice. Těžiště práce je v experimentu. Byl řešen vliv velmi nízké koncentrace anionického laurylsíranu sodnéhu a kationického cetyltrimethylamonium bromidu na velikost a zeta potenciál nanočástic připravených emulzní metodou z terpolymeru kyseliny DL-mléčné, kyseliny glykolové a tripentaerytritolu. Bylo prokázáno, že již při 0,05% koncentraci emulgátoru je možno připravit polyesterové biodegradabilní nanočástice, které jsou stabilní v matečném disperzním prostředí po dobu 48 hodin, což je doba značně překračující časový limit pro jejich další zpracování. V testovaném rozmezí koncentrací nebyla prokázána jednoduchá závislost velikostního parametru nanočástic na koncentraci emulgátoru. Při nižších koncentracích emulgátoru se s dobou dispergace nanočástice zmenšovaly, při vyšší 0,20% koncentraci bylo nalezeno optimum doby dispergace v rozmezí mezi 40 sekundami a 60 sekundami. Při dlouhodobém uchovávání nanočástic dochází ke změnám struktury, proto se doporučuje zpracování nanodisperze v těsné návaznosti po jejich přípravě.

In the theoretical part of the diploma the attention paid to the preparation of polymer nanoparticles and the properties of polymeric nanoparticles. Work also focuses on various form of colloidal nanocarriers. The focus of the diploma lies in the experiment. The main aim of the thesis was to prepare detailed study of influence of a very low concentrations of anionic sodium laurylsulfate and cationic cetyltrimethylamonium bromide on size and zetapotential of nanoparticles prepared by emulsionsolvent - distribution method from terpolymer of DL-lactid acid, glycolic acid and tripenterthritol. It was shown that even at 0,05% concentration of the emulsifier biodegradable polyester nanoparticles can be prepared and that they are stable in the mother dispersive liquor for 48 hours, which is the period considerably exceeding the time limit neceséry for further processing. In the tested concentration range the simple parameter dependence of size of nanoparticles on the concentration of emulsifier was not proven. At the lower concentrations of emulsifier the dispersion of nanoparticles diminished the size in time, at a the higher concentration of 0,20% the optimum time dispersion in the time interval between 40 seconds and 60 seconds was found. In case of a long-term storage of nanoparticles there are...