Tiskový proces Julia Grégra jako mediální událost

Abstract

Cílem práce bylo uchopit tiskový proces Julia Grégra z června roku 1862 jako první významnou mediální událost po obnovení rakouské ústavnosti císařským diplomem v říjnu 1860. Soudobým médiím (repektive tisku) tento v kontextu doby jinak poměrně běžný soudní spor posloužil jako prostředek iniciace a usměrňování rodícího se veřejného mínění. Práce se tak snaží tyto prostředky odhalit a popsat a na základě zpětné vazby čtenářské obce zhodnotit jejich efektivitu. V první fázi práce nejprve rekapituluje celospolečenský kontext události - historicko-společenskou situaci, stav soudobé žurnalistiky a relevantní dobovou legislativu - a zároveň nastiňuje koncept teorie Media Events autorů Dayana a Katze, kterou na dané téma aplikuje. V druhé fázi se pak práce již zaměřuje přímo na výzkum komunikační strategie zvolených médií - politického deníku Národní listy a satirického týdeníku Humoristické listy.

The aim of this thesis is to discover press trial of Julius Gregr, publisher and owner of the Narodni listy, which was held in June 1862 as a first significant media event after restoring constitution of the Habsburgs monarchy in 1860. For media of this period (newspapers and magazines) it served as means to initiate and form a public meaning. The paper is trying to recognize and discribe this means and the public feedback of this. The fist step of this was to introduce a theory of Media Events by Dayan and Katze, than a historical context, contemporary journalism and legislation. The reasearch itself is focused on a way which political newspaper Narodni listy and satiric magazine Humoristicke listy used for communicating the trial itself and events before and after. Then the analysis of their media strategy for forming public meaning is created.