Princip společné, ale diferencované odpovědnosti v kontextu klimatických změn

Abstract

Tato práce zkoumá princip "společné, ale diferencované odpovědnosti" (CBDR), jeden z nejvýznamnějších principů teorie trvale udržitelného rozvoje, a jeho praktické využití při jednání ohledně post-kjótského klimatického režimu. Výzkum respektuje historii CBDR, metoda obsahové analýzy je nejprve použita na oficiální dokumenty věnované trvale udržitelnému rozvoji (Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji, Deklarace z Johannesburgu o trvale udržitelném rozvoji), následně na oficiální dokumenty věnované problematice klimatických změn (Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách, Kjótský protokol, Akční plán z Bali, Kodaňská dohoda) se zvláštním ohledem na příspěvky zemí smluvních stran v rámci Ad hoc pracovní skupiny pro dlouhodobou spolupráci v rámci Úmluvy. Výsledky analýzy ukazují, že důvod, proč je CBDR zmiňován, je toliko formální, s cílem ospravedlnění vlastních návrhů, místo posílení spolupráce a rozšíření participace.

This thesis investigates the principle of "common but differentiated responsibilities" (CBDR), one of the most important principle in the theory of sustainable development, and its practical application in negotiation about the post-Kyoto climate regime. Reflecting history of the concept, the method of content analysis is applied at first on the official documents on sustainable development (Rio Declaration on Environment and Development, Johannesburg Declaration on Sustainable Development), then proceeds to the official documents related to the issue of climate change (United Nations Framework Convention on Climate Change, Kyoto Protocol, Bali Action Plan, Copenhagen Accord) with special consideration of submissions by Parties to Ad Hoc Working Group on Long-Term Cooperative Action. The results of the analysis show that the aim of mentioning CBDR is mere formal, meaning that it is only justification of own proposals, instead of strengthening cooperation or extending participation.