Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura

Abstract

(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.

This thesis deals with the difference between observed and perceived inflation. It builds on literature which focuses on perceived inflation and its difference from observed inflation. The thesis broadens existing literature with detailed analysis of factors affecting the difference between observed and perceived inflation (inflation gap) and its size. There are numerous theoretical explanations for the gap increase which followed the euro-changeover. This thesis summarizes these reasons and analyzes what and to what extent affects the size of the inflation gap using data about awareness about the euro among public, macroeconomic (GDP, rate of inflation, rate of unemployment etc.) and social variables (sex, age). Result of the analysis is that the size of the gap is affected particularly by the euro introduction. Extent of this impact differs for men and women, but is very similar across age groups. The impact of HICP and its components in various sectors was in most models larger in periods when countries were using euro as their national currency. Hypothesis stating that the higher is the awareness about the euro among public, the smaller is the inflation gap was confirmed in models considering later waves of the euro introduction.