Důsledky nových způsobů měření blahobytu pro doporučení hospodářské politiky

Abstract

Současná hospodářská politika, upřednostňující především hospodářský růst jako podmínku růstu blahobytu, je konfrontována s empirickými zjištěními, že populace přes tuto snahu není vždy spokojenější. Tato práce zkoumá kromě hospodářského růstu i další významné ekonomické ukazatele jako nezaměstnanost a inflaci, jejich vzájemné vazby a souvislosti těchto ukazatelů se spokojeností obyvatel. Uvádí, z jakých důvodů je vývoj zmíněných veličin důležitý pro spokojenost obyvatel a do jaké míry lze spokojenost pomocí těchto veličin ovlivnit. Veličiny jsou zkoumány z pohledu ekonomie hlavního proudu a ekonomie a štěstí. Na závěr tato práce shrnuje současné závěry předních ekonomů na možné přehodnocení hospodářské politiky tak, aby lépe reflektovala současné empirické poznatky. Klíčová slova: Hospodářská politika, subjektivně pociťované štěstí, blahobyt, příjem, nezaměstnanost, inflace, Easterlinův paradox

Current economic policy, favoring particurarly economic growth as a condition for the growth of well-being, is confronted with empirical evidence that despite this effort, population is not always satisfied. This thesis examines, in addittion to economic growth, also other important economic indicators such as unemployement and inflation, their interrelations and connections of these indicators with the satisfaction of population. It presents reasons for importance of the development of these variables for the satisfaction of residents and to what extent satisfaction can be affected by these variables. Variables are investigated from the perspective of mainstream economics and the economics and happiness. In conclusion, this thesis summarizes recent findings of leading economists on possible revision of economic policy to better reflect present empirical evidence. Key words: Economic policy, subjective well-being, well-being, income, unemploment, inflation, Easterlin paradox .