Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Supplementations of the Mallard and their impact on wild populations
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/42973Identifikátory
SIS: 73250
Kolekce
- Kvalifikační práce [20105]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kreisinger, Jakub
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Biologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra zoologie
Datum obhajoby
14. 9. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
kachna divoká, restocking, introgrese, genetická identita, morfologie, odchov v zajetí, populační dynamika, přenos patogenůKlíčová slova (anglicky)
Mallard, restocking, introgression, genetic identity, morphology, captive-rearing, population dynamics, pathogen transmissionKachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
The Mallard (Anas platyrhynchos) is quite a popular game bird species. In many states, particularly in Europe and North America, captive-rearing and releasing of mallards has become common practice in wildlife management. The aim of these supplementations is to boost the size of hunted populations. More than three million Mallards are released each year. This paper aims to summarize and assess the potential effects of captivity-reared Mallards on the wild populations. Supplementations of mallards pose a threat to the genetic identity and variability of wild populations and may potentially lead to morphological and behavioral changes. Breeding facilities can be source of many pathogens, so supplementations may lead to transmission of these pathogens into wild populations. All the factors mentioned above may thus affect the fitness and population dynamics of wild Mallards. This paper also briefly considers how the releases can affect other species and the environment. This issue is not well studied so more studies and appropriate monitoring are needed for an assessment of the rate of these processes.