Židovský náboženský život v českých zemích v období do roku 1867 do Mnichovské smlouvy.

Abstract

Židovský náboženský život v Čechách (se zvláštním zřetelem k Praze) v období od r. 1867 do Mnichovské dohody (z pohledu představitelů českožidovského hnutí) The Jewish religious live in Bohemia (especially in Prague) since 1867 till the Munich agreement (from the point of view of the members of the Czech-Jewish movement) Nina Oliberiusová Till the end of the 18th century the Jewish congregation was the nucleus of the traditional Jewish society and had embraced every aspect of Jewish life. Typical of the traditional Jewish society was the preservation of the group spirit. This status has started to change because of the reforms of the emperor Joseph II, especially because of the Patent of Toleration and the establishing of the Jewish normal schools. The Jewish communities since Joseph's reign had been progressively Germanized. The process of secularization of the Jewish life in Bohemia continued during the reign of Leopold and Francis II, very important role played the Judenpatent. After the Revolution of 1848 and the edict of freedom to move two waves of internal migration has occurred and as a result of that were the evacuation of the centuries old Jewish settlements and a creation of new large Jewish congregations. There were a number of important factors which caused the Jews to adopt the German culture...

Nina Oliberiusová Židovský náboženský život v Čechách (se zvláštním zřetelem k Praze) v období od roku 1867 do Mnichovské dohody (z pohledu představitelů českožidovského hnutí) The Jewish religious live in Bohemia (especially in Prague) since 1867 till the Munich agreement (from the point of view of the members of the Czech-Jewish movement) Zvolila jsem toto téma práce, jelikož v současné době dochází k obnově židovského náboženského života v českých zemích. Naše židovské obce byly zcela zdecimovány po tragédii šo'a. Mnozí přeživší zde nezůstali a z mnoha různých důvodů odešli po porážce nacistického Německa do Izraele, Spojených států amerických či jiných zemí. Ti, kteří zde setrvali, se snažili o obnovení ŽNO, v mnoha obcích ale k obnově nedošlo, často z prostého důvodu nedostatku členů. Jiné obce obnoveny byly, ale měly jen krátké trvání. Židé byli v hojné míře vystaveni pronásledování komunistickým režimem. Teprve tedy od r. 1989 se ŽNO u nás svobodně rozvíjejí. Považuji tedy za podstatné ukázat židovský náboženský život v Čechách před nástupem totalitních režimů a to, na co může dnešních deset obcí, sdružených do Federace židovských obcí, navázat. Existuje velké množství historických prací zabývajících se historií židů v Čechách. Pro stručné nastínění situace před sledovaným obdobím jsem čerpala z...