Použití geochemických archívů pro studium historické depozice Hg

Abstract

Činnosti člověka ovlivňují vstupy rtuti do atmosféry a tím mění její přirozený biogeochemický cyklus. Současné emise, koncentrace a depozice rtuti jsou měřeny rozsáhlou sítí monitoringu. Pro odhad historické depozice rtuti z atmosféry je však nutné využít tzv. geochemické archivy, které jsou dlouhodobými rezervoáry atmosférických polutantů. Přestože žádný z geochemických archivů není ideálním a celistvým záznamem depozice, jejich zkoumáním vznikl souvislý obraz dlouhodobé kontaminace rtutí. Trendy v koncentracích a akumulacích rtuti odpovídají trendům ve spalování fosilních paliv, industrializaci a použití rtuti zejména během 19. a 20. století. Rašeliniště jsou vhodným geochemickým archivem pro studium těchto trendů. Další výzkum by měl být zaměřen na procesy, které ovlivňují míru ukládání a cyklování rtuti, především na vliv vegetace a její pravděpodobně klíčovou roli v těchto systémech.

Human activities affect fluxes of mercury into the atmosphere and modify its biogeochemical cycle. Current emissions, concentrations and deposition rates of mercury are measured by a series of monitoring networks. For the estimation of historical deposition rates of mercury, we use numerous geochemical archives, which represent long-term records of atmospheric pollutants Trends in concentrations and accumulation of mercury well correspond to trends in burning of fossil fuels, industrialization and use of mercury during the 19th and 20th century. Peat bogs as geochemical archives are suitable for studying these trends. Further research will be devoted to deciphering the processes of sequestration and cycling of mercury in peatlands, especially the role of vegetation in these systems.