| dc.contributor.advisor | Kropáček, Luboš | |
| dc.creator | Grishen, Hasan Omar | |
| dc.date.accessioned | 2017-03-27T12:47:00Z | |
| dc.date.available | 2017-03-27T12:47:00Z | |
| dc.date.issued | 2006 | |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/4696 | |
| dc.description.abstract | Poslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický... | cs_CZ |
| dc.language | Čeština | cs_CZ |
| dc.language.iso | cs_CZ | |
| dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs_CZ |
| dc.title | Soudobé islámské myšlenkové proudy v Maghribu | cs_CZ |
| dc.type | rigorózní práce | cs_CZ |
| dcterms.created | 2006 | |
| dcterms.dateAccepted | 2006-05-24 | |
| dc.description.department | Ústav Blízkého východu a Afriky | cs_CZ |
| dc.description.department | Institute of Near Eastern and African Studies | en_US |
| dc.description.faculty | Filozofická fakulta | cs_CZ |
| dc.description.faculty | Faculty of Arts | en_US |
| dc.identifier.repId | 26681 | |
| dc.title.translated | Contemporary Islamic intellectual trends in the Arabic Maghrib | en_US |
| dc.contributor.referee | Gombár, Eduard | |
| dc.identifier.aleph | 001108048 | |
| thesis.degree.name | PhDr. | |
| thesis.degree.level | rigorózní řízení | cs_CZ |
| thesis.degree.discipline | Islamic History and Culture | en_US |
| thesis.degree.discipline | Dějiny a kultura islámských zemí | cs_CZ |
| thesis.degree.program | History | en_US |
| thesis.degree.program | Historické vědy | cs_CZ |
| uk.thesis.type | rigorózní práce | cs_CZ |
| uk.taxonomy.organization-cs | Filozofická fakulta::Ústav Blízkého východu a Afriky | cs_CZ |
| uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Arts::Institute of Near Eastern and African Studies | en_US |
| uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs_CZ |
| uk.faculty-name.en | Faculty of Arts | en_US |
| uk.faculty-abbr.cs | FF | cs_CZ |
| uk.degree-discipline.cs | Dějiny a kultura islámských zemí | cs_CZ |
| uk.degree-discipline.en | Islamic History and Culture | en_US |
| uk.degree-program.cs | Historické vědy | cs_CZ |
| uk.degree-program.en | History | en_US |
| thesis.grade.cs | Prospěl | cs_CZ |
| thesis.grade.en | Pass | en_US |
| uk.abstract.cs | Poslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický... | cs_CZ |
| uk.file-availability | V | |
| uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
| uk.grantor | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav Blízkého východu a Afriky | cs_CZ |
| dc.identifier.lisID | 990011080480106986 | |
