K teorii a metodologii kulturologického výzkumu veřejného prostranství

Abstract

Zejména v současnosti, která je charakterizována krizí socializace, absencí hodnot, vyvázaností z prostředí ve kterém žijeme, je zájem o problematiku a revitalizaci veřejných prostranství, která mohou částečně přispět k uchování či probuzení řady kulturně sociálních jevů, opodstatněný a na místě. Prací bychom rádi poukázali na důležitost a nenahraditelnost veřejných prostranství a zpracování tohoto tématu chápeme jako výzvu pro další studium. Předložená práce o veřejném prostranství má dvě části, teoretickou a empirickou, obě tyto části tvoří neoddělitelný a navzájem propojený celek, jehož ústřední myšlenkou bylo rozpracování nástrojů, na jejichž základě můžeme veřejné prostranství komplexně popsat a hodnotit jako životaschopné. Abychom se k tomuto cíli alespoň částečně přiblížili, bylo zapotřebí definovat pojem veřejné prostranství. Pro naše pojetí veřejného prostranství byla použita definice M. Petříčka, kterou jsme se v průběhu celé práce snažili dále zpřesňovat. Vzhledem k tomu, že dostupné teorie veřejného prostranství v sobě dostatečně nezahrnují dimenzi životaschopnosti, čerpali jsme z relevantní tuzemské a zahraniční literatury, jejichž předmětem není přímo veřejné prostranství, ale k prostředí se vztahující pojmy jako prostor, místo, ruka. Integrovali jsme tedy poznatky rozličných vědních...