Srovnání problematiky vztahu milost - svoboda u sv.Augustina a u sv. Bernarda

Abstract

Juxtaposition of problems the relation grace - freedom by saint Augustin and saint Bernard The work is splited into 4 sections. First part hold forth on topic of grace on progress in Roman Catholic theology. Author addict himself closer to perception of the grace in the Bible, which is the basic criterion of the whole issue.Furthermore, the Author is monitoring various thought lines in Patristic theology. There is an interesting passage about the eastern teologian Maxim Confessor. After the period of Patristics the Author follows up the query in theology of Scholastic and Baroque time with an ephassis dedicated to tomism and molinism -up to date still relevant school of Grace.The end of the First part is devoted to the benefit of Karl Rahner's life-work. In the second part there is a short Curriculum Vitae of Augustine of Hippo and his train of thought related to the theme of Grace. After characteristic of Pelagianism he continues with analysis of Augustine's work "On Grace And Free Will". In the third part there is a concise Curriculum Vitae of Bernard of Clairvaux and his place of importance in the ending Monastic theology. In this part of the work there is also a detail analysis of Bernard's work "On Grace And Free Will". There can be found a comparison of the attitudes and stances of both great...

Resumé Práce mi otevřela problém milosti a donutila mě ho "dobrovolně" nastudovat. Na naší fakultě se milost pro kombinované studium přednáší okrajově v důsledku nízké dotace hodin. Přitom v době barokního manuálu tvořil problém milosti samostatný traktát. Moderní doba sice přinesla změnu výuky a jedná se o vítané vylepšení. Problém milosti tím však neztrácí na důležitosti. Pokud člověk bere vážně ekumenické výzvy, pak je konfrontován s faktem, že je to právě problém milosti, který staví nejvíce překážek mezi katolickou a protestantské církve. Bez základních znalostí nauky o milosti lze jen velmi obtížně pochopit nauku o svátostech, církvi a věcech posledních. A co je mnohem důležitější, bez pochopení milosti, člověk nemůže poznat své pravé místo před Bohem. Bez zodpovězení otázky jaký je vlastně konkrétní vztah Boha k člověku, uvíznou veškeré teze o milujícím Bohu na mrtvém bodě. Je však příznačné, že lidsky uspokojivé řešení se skrývá spíše v modlitbě a pokorném ztišení, než v sebe lepší racionálně-teologické argumentaci. Filosofická úvaha zradila i takové velikány jako byl G. Leibniz nebo v nedávné době A. N. Whitehead. Špatně postavený problém milosti a svobody rozhodování může vést jednak ke snížení spásonosného činu Krista, tím že člověk je schopen spásy pouze vlastní silou, nebo k opačnému debaklu,...