Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Legality of Evidence in Criminal Proceedings in the Light of the European Convention on Human Rights
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/52270Identifikátory
SIS: 83336
Kolekce
- Kvalifikační práce [13960]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hofmannová, Mahulena
Hubálková, Eva
Fakulta / součást
Právnická fakulta
Obor
Mezinárodní právo
Katedra / ústav / klinika
Katedra mezinárodního práva
Datum obhajoby
12. 10. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Právnická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Evropský soud pro lidská práva, trestní řízení, důkazy, agent provokatér, mučení, špatné zacházení, odposlechy, prohlídky, sledování, soukromý život, nepřítomný svědek, anonymní svědek, korunní svědekKlíčová slova (anglicky)
European Convention on Human Rights, European Court of Human Rights, criminal proceedings, evidence, agent provocateur, torture, ill-treatment, interceptions, searches, surveillance, private life, absent witness, anonymous witness, coaccused witness1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
1 Abstract This PhD thesis focuses on the legality of evidence in criminal proceedings in the light of the European Convention on Human Rights ("the Convention"). At first sight it might seem that this field is only remotely connected with the Convention. In fact, none of the provisions of the Convention expressly regulates issues of evidence and the European Court of Human Rights ("the ECtHR") traditionally refuses to rule on the legality and the admissibility of evidence having regard to its subsidiary role and the doctrine of fourth instance. Yet the days when the question of the legality of evidence was exclusively a matter of domestic law are now long gone, as is evidenced by the relatively abundant jurisprudence of the ECtHR and the former European Commission of Human Rights (jointly "the Convention organs"). Moreover, Strasbourg case-law has been evolving dynamically in this area. It is thus one of the challenges currently facing both legal science and practice which stand before the difficult task to capture and influence these developments. The gathering of evidence in criminal proceedings often conflicts with the fundamental rights of individuals. Consequently, it is not surprising that the jurisprudence of the Convention organs dealing with issues of evidence has developed particularly in the...