Merleau-Pontyho dialog s vědou

Abstract

Cílem tohoto textu je nastínit způsob, jakým Merleau-Ponty pojímal na počátku své filosofické dráhy vědecké myšlení. V rámci své filosofické pozice odmítá takové pojetí vědy, které z ní činní nástroj k odhalení reálně existujících zákonitostí přírody. Naproti tomu Merleau-Pontymu byla velmi blízká tvarová psychologie. Domníval se, že její pojmy jsou založeny žitém světě, aniž by se jej snažily redukovat. Jeho vztah k oběma typům věd pojímáme jako dialog, díky kterému dospívá ke svému vlastnímu myšlení. Zkoumání se otevírá s objevením žitého světa, tedy původní úrovně, která předcházím každé filosofické reflexi a každému vědeckému odhalování v sobě spočívající reality. Husserlův objev je zásadní pro pochopení vědy i filosofie jako sekundárních operací. Objasníme kritiku, kterou Merleau-Ponty adresuje kauzálnímu uvažování a realistické vědě. Dále objasníme pojmy chování a forma a poukážeme na způsob, jakým Merleau-Ponty prodlužuje tvarovou psychologii na půdu filosofie. V rámci toho se pokusíme prokázat, že ji zároveň očišťuje od posledního realistického předsudku, který v sobě chová. Na závěr načrtneme jakým způsobem Merleau-Ponty na půdě Fenomenologie vnímání koriguje prostřednictvím radikální radikální filosofické reflexe své prvotní závěry týkající se vztahu vědomí a těla.

The present essay aims to elucidate Merleau-Ponty's attitude towards science in his early published works. Being a phenomenologist, he refuses to understand science as a tool to discover general natural laws valid once for all and for everyone which are supposedly to be found in the reality inaccessible to our so called naive experience. However, he esteems the gestalt psychology because in his eyes this scientific field founds its conceptions on the lived-world without mistaking these very conceptions as only reality when compared the lived-world itself. We aim to apprehend Merleau-Ponty's attitude relative to these two types of scientific approach as a dialogue through which he establishes his own thinking. The research starts with Husserl's discovery of the lived-world, or, in other words, of the original soil of our experience preceding all philosophical reflexion as well as all scientific construction. This effort ought to helps us with understanding the reasons of Merleau-Ponty's critique of causal thinking and realistic science. In the next step, we will present the notions of "behavior" and "form" used in the framework of gestalt psychology. This elucidation will gradually lead us to the outlines of the manner in which Merleau-Ponty extends this psychological concept to the field of philosophy. Last...