Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa

Abstract

Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.

English abstract The thesis follows the phenomenon of sequels to Molière's The Misanthrope as they appeared in French (mostly dramatic) literature in various eras and socio- political situations - ranging from the times of the French revolution up to the 1990s. The main interest in examining those texts is finding a standpoint each author takes within the ongoing disputes of the original play's interpretation (using the famous dispute between Rousseau and d'Alembert as a basic distinction in those disputes) and describing strategies of each author's work with the story and characterisation of key characters in the plays. Critical responses to the plays and their staging are discussed wherever possible. In the conclusion, the plays are compared analytically and possible trends in the approach to the material are outlined: the focus visibly shifts from the philosophical questions of the play to the unfulfilled love affair between Alceste and Celimene over the years.