Apologie josefínských náboženských reforem po nástupu Leopolda II.

Abstract

Diplomová práce vychází ze spisu Kontrast zwischen den Grundsätzen des Prälatenstandes in Böhmen und jenen der auf Veranlassung Kaisers Leopold II. als Großherzog von Toskana im Jahre 1786 gehaltenen Diözesansynode zu Pistoja, který byl vydán v roce 1791 jako odpověď českému prelátskému stavu na jeho požadavky, které po smrti Josefa II. přednesl na zemském sněmu. Představuje význam a okolnosti prelátského vystoupení a jeho výsledky a detailněji se zaměřuje na několik kontroverzních témat, v nichž se střetli představitelé církve s nároky osvícenského státu na proměnu náboženského života. Pokouší zachytit nejen podobu náboženských reforem Josefa II. a jeho bratra Leopolda, ale i postihnout stěžejní myšlenkové proudy, které formují utváření vztahu mezi státem a církví v raném novověku.

Apologia of religious reforms of Josephinism after the accession of Leopold II. This thesis is based upon an apologetical work "Kontrast zwischen den Grundsätzen des Prälatenstandes in Böhmen und jenen der auf Veranlassung Kaisers Leopold II. als Großherzog von Toskana im Jahre 1786 gehaltenen Diözesansynode zu Pistoja". This file was issued in 1791 and was addressed to the Bohemian clergymen as a reply to their demands that were presented by the clergy at the Bohemian Diet after Emperor Joseph II. had died. It resumes both the significance and circumstances of the mentioned clergymen's presention and its results. It also focuses on several controversial topics, such as conflicts of demands on chande of religious life held by representants of the Church against entlightened State representatives. Not only it tries to document the reforms that had been executed by Emperor Joseph II and his brother Leopold, it also considers the most important ideological movements that form that creation of the relationship between the State and the Church within the Early Modern Period.