Zázraky českých středověkých světců

Abstract

Práce se zaměřuje na zázraky českých světců z období raného středověku. V úvodní části je vysvětlen koncept svatosti a jeho vývoj v historii, je představen pojem zázraku a podrobně je diskutován výběr světců zařazených do této studie. Pramenem práce je především legendistická literatura, ale zahrnuty jsou i kroniky a kanonizační akta. Hlavní částí práce je katalog zázraků českých středověkých světců, konkrétně sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky, sv. Vintíře a bl. Hroznaty. U jednotlivých světců je představen jejich život z pohledu legend i historie a stručným způsobem jsou diskutovány použité prameny. S využitím především kritických edic středověkých legend je pak pořízen výbor zázračných událostí. Zázraky připisované jednotlivým světcům jsou analyzovány v souvislosti analogických zázraků předchozích období, v evropském kontextu či z pohledu života ve středověké společnosti.

The present work focuses on miracles of Czech saints in the period of the early Middle Ages. In the introductory part, the concepts of sanctity and miracles and their development throughout the history are elucidated. Criteria for selecting the saints included in the work are then discussed. The work is dominantly based on hagiographic resources, yet medieval chronicles and canonization acts are also included. The main part of the work is a catalogue of miracles attributed to Czech medieval saints, particularly St. Ludmila, St. Wenceslas, St. Adalbert, St. Procopius, St. Agnes, St. Guntherus and beatific Hroznata. For each saint, both the legendary and historical lives are briefly described and the resources used are discussed. The anthology of miracles is then presented, using critical editions of the legends. The miracles attributed to the particular saints are analyzed in the context of analogical miracles in previous periods or other saints. The role of miracles in medieval society is discussed as well.