Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov

Abstract

The aim of my thesis is to discuss the possible uses of the concept of autonomy in the study of conversions of Roma to Charismatic/Pentecostal Christianity. Focus on empowerment and social inclusion has been prevailing in the field, and critical reflection of questions of governance and oppression is lacking. I use the thesis by Patrick Williams (1987; 1991; 1993a), according to whom the French Gypsies who converted to Pentecostalism achieved autonomy or at least a sense of autonomy, which allowed them to downplay the role of structural factors and other people behind their actions. Through a case study from ethnographic fieldwork in a Romani Charismatic congregation in Western Bohemia I extend and refine the concept. The main theoretical innovations come from the contemporary moral philosophy, especially the theory of autonomy (of the oppressed) by Christman (2014) who defines autonomy as a reflexive affirmation of an assumed practical identity, a "life worth living". The story which missionaries in Márov, the place of my fieldwork, put forward, was that Roma converted from being pimps and drug dealers. The empirical realities and narratives about the change cast doubt on the easy account of radical change through the religion. Based on a detailed focus on conversion of one former drug addict I...

Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...