Hodnocení bilance tekutin u kriticky nemocných pacientů.

Abstract

Cílem této práce bylo zhodnocení tekutinové bilance u polytraumatických pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Poznatků o této problematice zatím nacházíme velmi málo, proto bylo snahou osvětlit, jak organismus reaguje na trauma a zda je možné pomocí regulace množství podávaných tekutin ovlivnit další průběh onemocnění. Do studie bylo zahrnuto celkem 13 pacientů, 12 mužů a 1 žena s různou délkou hospitalizace. Vyšetření pacientů probíhalo metodou bioimpedanční analýzy složení těla, která je schopna určit podíl jednotlivých tělních složek (voda, svalová hmota, tuk). Všichni pacienti byli vyšetřeni dvakrát, každý po jiné době. Dále byla sbírána data ze zdravotnické dokumentace týkající se tekutinové bilance a laboratorních výsledků. Po vyhodnocení výsledků byly objeveny odlišnosti v naměřených hodnotách při 1. a 2. vyšetření. Zatímco při prvním vyšetření nebyla nalezena žádná statistická souvislost mezi rozložením tekutin v těle a jejich příjmem a výdejem, při druhém vyšetření se ukázal statisticky významný vztah mezi příjmem tekutin a následným složením těla (převodnění, celková tělesná voda, extra a intracelulární tekutina). Dá se tedy již předpokládat počátek reparace tkání a obnovování homeostázy. Dále z analýzy výsledků vyplynula přímá úměra...

The aim of this study was to evaluate the fluid balance of polytrauma patients hospitalized in the intensive care unit at the University Hospital in Hradec Kralove. Very little knowledge about this issue can be found; therefore we tried to clarify how the body responds to trauma and whether it is possible to influence the further course of the disease by controlling the amount of administered fluid. The study included 13 patients, 12 men and 1 woman with different length of hospitalization. The examination of the patients was carried out by the bioelectrical impedance analysis of the body composition which is able to determine the proportion of individual body components (water, muscle mass, fat). All the patients were examined twice, each after a different time period. Other data were collected from medical documentation related to fluid balance and laboratory results. After assessing the results we discovered differences in the measured values in the first and second test. While during the first examination no statistical correlation between the distribution of the fluids in the body and the intake and output was found, the second examination showed a statistically significant relationship between the fluid intake and subsequent body composition (fluid overload, total body water, extra and...