Živé tělo jako pramen svobody (filosofická studie o původu svobody vůle jakožto skutečnosti i pojmu)

Abstract

Tato práce sledovala dva různé způsoby myšlení o svobodě, o nichž je přesvědčena, že od samého počátku nesou sebou důvody, proč nejsou schopny se s možností svobody vůle ve světě vyrovnat, stejně jako vůbec dospět k plausibilnímu uchopení toho, co svobodná vůle je. Jeden myšlenkový směr je založen v pojetí světa, které není schopno garantovat možnost svobody ve světě, už jenom proto, že něco jako svobodnou vůli nemůže svými prostředky uchopit. Problém druhého přístupu pak spočívá v nejasném a současně vnitřně nesourodém pojmu Já. Ten vede ke konstrukci určitého nároku na svobodnou vůli, který ji činí pro člověka z principu nedosažitelnou, přestože původně tento přístup svobodu člověku přisuzuje a pouze chce vystihnout, čím je omezována a jak ji lze pěstovat. Oba tyto základní způsoby pak spojuje zavádějící spojení otázky svobodné vůle s problematikou morální odpovědnosti, které jejich problémy s konceptualizací svobody ještě více komplikuje.

This thesis aims to focus on two different ways of how people think about freedom; the author is convinced they have from the very beginning involved the reasons why they are unable to cope with the possibility of the freedom of will in the world, and to plausibly explain what free will is. One way of thinking is based in such a view of the world that cannot guarantee the possibility of freedom in the world as it is unable to grasp anything like free will with the means it has; the other approach collapses due to the obscure and internally incongruous concept of Self. This leads to expectation of free will, which is unreachable by principle although initially freedom was associated with man and the only aim is to explain how freedom is restricted and how it can be cultivated. What both these approaches have in common is a misleading connection of free will and moral responsibility, which makes it even more difficult for them to form and adequate concept of freedom.