Sovětský svaz 30. let očima české levice a předválečná tvorba J. Weila

Abstract

Z dnešního pohledu patří Jiří Weil mezi přední prozaiky české předválečné, zejména však poválečné literatury. Ne vždy tomu ale tak bylo. Místo v dějinách literatury bylo tomuto výraznému spisovateli se vzácnou vypravěčskou schopností, kterou mu připsal ve své recenzi na knihu Moskva-hranice už v roce 1937 Pavel Eisner, přiznáno až po dlouhé a trnité cestě životní i spisovatelské. Vše začalo vydáním románu Moskva-hranice v roce 1937, který komunistická literární kritika tvrdě odsoudila jako klepařské, pomlouvačné dílo téměř bez jakékoliv umělecké ceny. Za tímto ostrým odsouzením knihy stála vlastně výjimečnost a jedinečnost zobrazení poměrů v Sovětském svazu, jež měl autor možnost velmi dobře poznat. Naprosté novum bylo to, že pohled na překotně se vyvíjej ící zemi nebyl jako doposud v českém prostředí (zejména v komunistickém tisku) převážně prvoplánově obdivný a oslavný. Weil se ke koncepci svého románu vyj ádřil v článku Jen několik slov, kde píše: Napsal bych velmi špatný román, kdybych líčil jen světlé stránky. Podobal by se oněm románům na obj ednávku, které j sou odsuzovány právem celou sovětskou kritikou. (Weil 1937b: 309) Navíc pohled dostal netradiční uměleckou podobu. Ve své komplexnosti usiloval v mnoha detailech a bystrých postřezích ukázat vše, nejenom poměrně rychlý pokrok v průmyslu, vzdělání...