Město Tábor a jeho role v době třicetileté války.
Town of Tábor and its Role in the Period of the Thirty Years War
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/7712Identifikátory
SIS: 21493
Kolekce
- Kvalifikační práce [19158]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zilynskyj, Bohdan
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd
Katedra / ústav / klinika
Katedra dějin a didaktiky dějepisu
Datum obhajoby
21. 9. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...