Tchaj-ťi čchüan a jeho uplatnění v práci se seniory

Abstract

Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala tradiční čínské cvičení tchaj-ťi čchüan. Mým záměrem je jednak popsat toto cvičení z několika hledisek, a pak se také pokusit pojednat o začlenění tchaj-ťi do sociální oblasti, tj. konkrétně v práci se seniory. Předně však chci tchaj-ťi čchüan představit z několika hledisek, a to z čínské tradice taoismu, historických kořenů a z určitých etických pravidel, které se váží na toto umění. Také zde stojí za zmínku jednotlivé styly, čili druhy tohoto cvičení. Jelikož tchaj-ťi čchüan není cvičení pouze na fyzické úrovni, nýbrž zasahuje do hlubších sfér člověka, chci pojednat i o této stránce. Pokud se týká možného uplatnění tchaj-ťi jako cvičení se seniory, je mým cílem popsat konkrétní organizaci, jež pracuje na bázi dobrovolnických aktivit. K tomu se váže též malý výzkum s konkrétními lidmi, kteří cvičí tchaj-ťi v této organizaci. Na tomto základě celkově zhodnotím možnost uplatnění tchaj-ťi čchüan v sociální oblasti, tj. jako možnou formu terapie při práci se staršími lidmi. Jelikož toto cvičení sama praktikuji, připojím též vlastní postřehy a myšlenky, jež se váží na praktický přínos tchaj-ťi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

The topic of this paper is a traditional Chinese health and exercise system called Tchaj-ťi čchüan. In the first chapter I introduce the system's philosophical roots, Taoism, and its connection with social work, and, due to fundamental differences between eastern and western modes of thoughts, I seek to give context, and make understandable the thoughts of and origins of tchaj-ťi. Next I describe what tchaj-ťi means, and a bit about its history. Because Tchaj-ťi has many different schools, it is important to describe each main style, as they all comprise the totality. The following chapter is a description of various styles of Tchaj-ťi art. The fourth chapter is a human connection of its physical and spiritual dimension. Physical dimension is important as spiritual and Tchaj-ťi connects both of them so that person can develop both of them equally. The next part is a discussion of the practical usage of tchaj-ťi, in particular with seniors. The chapter following is about Taoist tchaj-ťi, and is instrumental in giving some examples of this art playing a role in social work. The last chapter concerns my personal experiences with tchaj-ťi čchüan, and observations coming from my personal involvement. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)