Princip dvojího účinku

Abstract

Princip dvojího účinku má velmi dlouhou historii a dodnes hraje důležitou rolu v současných etických a bioetických diskusích. V posledních desetiletích však byla platnost tohoto principu vážně zpochybněna a mnozí autoři popírají, že může sloužit k řešení vážných etických dilemat. Zvláště konsekvencialisté tvrdí, že princip dvojího účinku, ukotvený v etice přiznávající etický význam našim intencím, není platným morálním principem. Jejich postoj sleduje dlouhou tradici v etice, podle níž intence nehrají žádnou roli v morálním hodnocení lidského jednání. Tato disertační práce si klade tři cíle: i) V průběhu interpretace a analýzy díla Tomáše Akvinského se pokouší ukázat, že Akvinský se jako první zabýval jednáním s dobrými i špatnými důsledky a je možné ho považovat za otce zakladatele následující etické tradice využívající princip dvojího účinku. ii) Za druhé, disertace ukazuje, že z historického hlediska je nadále neadekvátní hovořit o "principu dvojího účinku". V morální tradici od 13. století do současnosti bylo předloženo více verzí principu dvojího účinku, z nichž každý byl situovaný v jiném morálním a teoretickém kontextu. iii) Pokud přijmeme tezi, že intence morálních aktérů jsou důležité v etickém hodnocení jejich jednání, je možné hájit platnost principu dvojího účinku a jeho aplikaci na...

The principle of double effect has a very long history and continues to play an important role in ethical and bioethical discussions. However, the principle has been subject of incessant debates in the last few decades and many ethicists and bioethicists have explicitly denied its validity and applicability to solving important moral dilemmas. Many authors endorsing consequentialism have claimed that the principle of double effect, based on an intention-sensitive ethics, is not valid as a moral principle. Their rejection of the validity of this principle follows a well- established ethical tradition according to which intentions have no role in the moral evaluation of human actions. This dissertation has three overall aims: i) It aims at showing, in the course of textual analysis and interpretation of Aquinas's œuvre complete, that Thomas Aquinas was indeed the first author who explicitly discusses actions with one good and one bad effect and can be therefore considered the founding father of all subsequent moral tradition endorsing the principle of double effect. ii) Secondly, it demonstrates that from a historical point of view it is inadequate to continue to talk about "the principle of double effect". In the moral tradition from 13th century to present days more than one principle of double effect...