Nezaměstnanost a její sociálně ekonomické důsledky na Benešovsku
Unemployment and its Socio-economic Results in the Benešov Region
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/7814Identifikátory
SIS: 21363
Kolekce
- Kvalifikační práce [19338]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Havlík, Radomír
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy český jazyk - základy společenských věd
Katedra / ústav / klinika
Katedra občanské výchovy a filosofie
Datum obhajoby
18. 9. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Ve své diplomové práci se budu zabývat nezaměstnaností na Benešovsku v časovém období od roku 2002 do konce 1. pololetí roku 2005. Benešovskem rozumím celý benešovský region, jež je (pro potřeby Úřadu práce v Benešově) členěn do 5 mikroregionů, rozkládajících se okolo města Benešova, Vlašimi, Votic, Týnce nad Sázavou a Sázavy. Úřad práce se nezaměstnaností samozřejmě zabývá, pohlíží na ni však především z kvantitativního hlediska. Já se chci na tuto problematiku (kromě toho, že kvantitativně vyjádřím její vývoj ve vytyčeném časovém období) zaměřit také z pohledu širších společenských souvislostí, z pohledu občana žijícího v tomto regionu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Nezaměstnanost je společenský jev odrážející vnejširším slova smyslu neúplné, respektive nedostatečné využití práceschopného obyvatelstva ucházejícího se o práci. Tato makroekonomická kategorie se měří pomocí míry nezaměstnanosti, jež je podílem nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, vyjádřený v procentech. Na trhu práce vytváří poptávku po práci zaměstnavatel, nabídku zaměstnanec, který svou práci prodává za mzdu. Na tomto trhu nefungují standardní mechanismy vyrovnávající nabídku a poptávku po pracovní síle prostřednictvím ceny (mzdy). Působení přizpůsobovacího mechanismu je oslabeno specifickými rysy trhu práce. Takovým rysem je hlavně to, že předmět výměny (to, s čím se obchoduje) je součástí lidské existence (toho, kdo obchoduje). Rozhodování jednotlivců pro koho pracovat a rozhodování firem koho zaměstnávat není založeno pouze na ceně práce - na mzdě, ale závisí na všech výhodách a nevýhodách práce a pracujících. Dalším rysem je dlouhodobá povaha vztahů na trhu práce. Je neekonomické zbavovat se produktivních zaměstnanců při prvních příznacích poklesu poptávky po produkci, stejně tak je pro zaměstnance výhodné setrvat u jedné firmy po delší čas. Třetí rys, kterým se odlišuje trh práce od trhů obecně a který souvisí s prvním zmiňovaným, jsou extrémní rozdíly mezi lidmi a...