The Development of the Semantic Field of the Term "ΑΓΙΟΣ" in the New Testament and Writings of Apostolic Fathers

Abstract

The present thesis maps the development of the semantic field of the Greek term "ἅγιος". It is a lexical-theological analysis, which starts linguistically from single lexemes and, in search of the meanings, pays attention also to their con- texts resulting in the theological summaries. The starting point is the Old Testa- ment concept of holiness, summarized in Leviticus 10,10, which also delineates the semantic field. In the ten chapters of this thesis, ten of the most representat- ive authors of the New Testament and Apostolic Fathers are explored as to their use of the holiness word-group. This thesis starts with the single occurrences of the terms in their original context and from here, the theology of holiness is drawn, reflected by the use of the words in every single of the authors. Every chapter is divided into two parts, the first describing holiness and the second one dealing with purity. The main questions asked to the text are: First, is the holiness understood as the transcendent quality of God, which, by being near to him, changes believers, or whether, on the other hand, it is a description of holy, i.e. ascetic life. Second, what is the relation of holiness and purity? Is pur- ity presupposition for meeting with the Holy? Third, is there a visible shift in understanding of holiness...

Tato práce mapuje vývoj sémantického pole termínu "ἅγιος". Jedná se o lexikálně-teologickou analýzu, která sice vychází od jednotlivých lexémů, avšak přes hledání významů v kontextech se dostává až k teologickým závěrům. Vychozí bod je starozákonní pojetí svatosti shrnuté v Levitiku 10,10, jež také zároveň vyznačuje sémantické pole. V deseti kapitolách jsou vybrány nejreprezentativnější spisy Nového Zákona a Apoštolských Otců, které se svatosti věnují. Autorka vychází od jednotlivých výskytů termínů sémantického pole v jejich kontextu a z nich pak usuzuje na teologii svatosti, jež se takto odráží v jazyce daného spisu. Všechny kapitoly mají dvě části, jednu o svatosti a druhou o čistotě. Hlavními otázkami kladenými textu jsou: Zaprvé: Zda je u daných autorů svatost chápána jako transcendentní kvalita Boží, jež darem blízkosti s ním mění věřící, či zda se jedná o popis svatého, čili asketického života. Zadruhé: Jaký je vztah čistoty a svatosti. Je čistota předpokladem pro setkání se se Svatým? Zatřetí: Nastal posun vnímání svatosti oproti starozákonnímu pojetí, a jak se autor vyrovnává s opuštěním rituálních předpisů v církvi? Všechny tyto otázky lze zahrnout do zkoumání posunu významu daných termínů v jejich nejužším kontextu. Klíčová slova Svatý, čistý, nečistý, rituální čistota,