Syntéza a studium deuterovaných a polyenových analogů vybraných akcelerantů transdermální permeace

Abstract

Martin Psík Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 2015 Syntéza a studium deuterovaných a polyenových analogů vybraných akcelerantů transdermální permeace Transdermální podání léčiv nabízí mnoho výhod proti tradičním cestám podání. Limitujícím faktorem pro průnik léčiva je bariérová vlastnost kůže, především její nejsvrchnější vrstvy stratum corneum (SC). Jedním z přístupů jak urychlit průnik léčiva je použití urychlovačů transdermální permeace. Většina akcelerantů je však nevhodná pro klinické využití kvůli jejich toxicitě nebo dráždivosti. Zajímavou skupinou akcelerantů jsou látky odvozené od aminokyselin, které se vyznačují především nízkou toxicitou. Potenciálně velmi výhodnými akceleranty ze skupiny aminokyselin se jeví molekuly dodecylesteru kyseliny 6-dimethylaminohexanové (DDAK) a dodecylesteru (S)-N-acetylprolinu (L-Pro2). Jejich mechanismus účinku zatím není detailně vysvětlen. Hlavním cílem této diplomové práce bylo přispět k porozumění chování těchto dvou vybraných akcelerantů v kůži. V první části této práce byly připraveny DDAK a Pro2 s deuterovaným dodecylovým řetězcem (dřívější práce neukázaly žádné rozdíly v účinku L- a D-Pro2, pro tuto práci jsme tedy vybrali pouze Pro2) a následně byl studován jejich vliv na lipidy a proteiny SC pomocí infračervené...

Martin Psík Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové 2015 Synthesis and study of deuterated and polyene analogs of selected transdermal permeation enhancers Transdermal drug delivery offers many advantages over traditional routes of administration. Main factor limiting permeation of the drug is barrier property of the skin especially its uppermost layer stratum corneum. One of the approaches to promote drug flux through SC uses permeation enhancers. Most permeation enhancers are not suitable for clinical use due to their toxicity or irritation potential. Interesting family of permeation enhancers are amino acid derivatives, in particular for their low toxicity. Very promising amino acid derivatives seem to be dodecyl 6-dimethylaminohexanoate (DDAK) and dodecyl (S)-N-acetylprolinate (L-Pro2). Their mechanism of action is not fully understood. The main goal of this diploma thesis was to contribute to the understanding of the behavior of these two transdermal permeation enhancers in the skin. In the first part of this thesis deuterated analogues of DDAK and Pro2 with deuterated dodecyl chains (previous studies show no difference between L- and D-Pro2, thus, we only used Pro2) were prepared and then their influence on the SC lipids and proteins were studied by infrared...