Jazyk, řeč a rozumění

Abstract

This thesis studies different conceptions of knowledge as they were conceived by George Berkeley and Immanuel Kant. In the first chapter we concentrate on Berkeley's pragmatic interpretation of knowledge which is based on the localization of the non-predicative judgements into the inner structure of perception. As the result there is such knowledge which is by human being used to identification of conditions for the formation of particular combinations of ideas and also to their more or less exact prognosis. We concentrate also on Berkeley's attempt to avoid "ontological" or "absolute" interpretations of "traditional concepts of metaphysics" as ,substance', an absolute existence of non-egoistic matterial being etc. In the second chapter of this thesis we are trying to study in which way is the idea of knowledge being transformed, in case that the starting point for interpretation of knowledge is, according to Kant, descriptive analysis of synthetic judgements a priori, whose proposition is the synthesis of subject and predicate. We will show that Kant contributed to the new understanding of metaphysics as transcendental research possibility of knowledge, and how were thanks to that meanings and status of subject and object transformed. We will make in the third and closing chapter complete...

Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...