Efektivita tréninku kognitivních funkcí u klientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou

Abstract

The dissertation deals with effects of cognitive training on a group of 41 probands suffering with schizophrenia or schizoaffective disorder. The twelve months research has covered several psychiatric facilities, where the cognitive training is carried out regularly. Trial method has been based upon a set of three questionnaires filled in by probands: DEX - (Dysexecutive Questionnaire), CFQ - (Cognitive Failures Questionnaire), EMQ - (Everyday Memory Questionnaire) and variant DEX and CFQ questionnaires, which has been filled in via phone interviews with family members or other significant persons. Experimental design test-retest has been applied. Subsequent statistical analysis of the data collected reveals a significant improvement after the training. This statistically significant positive effect has been shown by four of the five questionnaires used. As for the demographic characteristics, only the age of proband at the manifestation of illness correlates significantly with the positive effect of training (the latter age, the greater effect). Age, sex or education has no relationship with the effect of training for a given group of probands.

V této práci jsme se pokusili zjistit efekt tréninku kognitivních funkcí u klientů (n = 41) se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou. Výzkum trvající dvanáct měsíců zahrnul několik pracovišť, kde se trénink kognitivních funkcí pravidelně provádí. Výzkumnou metodou byla sada tří dotazníků DEX - (Dysexecutive Questionnaire), CFQ - (Cognitive Failures Questionnaire), EMQ - (Everyday Memory Questionnaire) a variant dotazníků DEX a CFQ pro blízké osoby probandů vyplněné po telefonu. Ve výzkumu byl použit design test-retest. Analýzou získaných údajů bylo objeveno signifikantní zlepšení po tréninku u dvou ze tří dotazníků pro probandy a dále signifikantní zlepšení u obou dotazníků pro blízké osoby. Z demografických dat koreloval významně s efektem tréninku pouze věk probanda při nástupu nemoci (ve smyslu čím později, tím větší efekt tréninku). Věk, pohlaví a vzdělání nemělo u naší skupiny probandů vztah k efektu tréninku.