Contribution a l'étude de la concurrence entre l'article défini et l'adjectif démonstratif

Abstract

This theoretical thesis deals with the relationship bertween two kinds of determiners in French: the definite article and the demonstrative adjective. As they have the same distribution, we can call this relationship the rivalry. The present work tries to promote the comprehension of this specific subject by assembling all available theories and other contributions. Chapters are ranged according to their degree of generatization: we start by quite general approaches and progress to more and more specific ones. The first chapter presents the general ground of our theme: noun determination. In the chapter two, we analyze some French grammar books in order to find some reference about the rivalry. The chapter three exposes selected theories that are related to the problem of the rivalry between the definite article and demonstrative adjective. The chapter four presents three classifications of use of demonstrative adjective. Even if this part of work seems not to be in close relation to the main subject, we found in these classifications many observations of the rivalry and that's why we devoted whole chapter to a brief synthesis of classifications. The chapter five gives a summary of the research carried out by Hélne Manuélian. In contrast to above mentioned works, the research of Manuélian is based on a...

Předkládaná teoretická práce se zabývá problematikou konkurence mezi dvěma typy determinantů ve francouzštině: určitým členem a ukazovacím determinantem. Jejím cílem je shrnout dosavadní příspěvky a představit různé možnosti uchopení této otázky. První kapitola pojednává o nominální determinaci obecně - definujeme v ní základní pojmy i způsob jejich použití v této práci. Stručný nástin vybraných klasifikací determinantů ukazuje, že vztah mezi určitým členem a ukazovacím determinantem může být různý. Mají ale stejnou distribuci, což nám dovoluje mluvit o konkurenci mezi těmito dvěma determinanty. Také zvažujeme, zda určitý člen není přímo zahrnut v ukazovacím determinantu, tuto možnost však následně zamítáme. Ve druhé kapitole hledáme zmínky o konkurenci v několika (jedenácti) francouzských gramatikách. Vycházíme z popisu forem a použití obou determinantů a také z explicitních popisů konkurence. Zatímco výčet forem je ve všech gramatikách prakticky identický, u popisů použití tomu tak není. V závěrečné části proto uvádíme shrnutí toho, co nám analýza gramatik přinesla. Především jsme zjistili, že autoři problematice konkurence nevěnují větší pozornost. Nicméně bližší pohled na použití obou determinantů ukazuje, že můžeme vytvořit dvě široké kategorie užití, ve kterých si určitý člen a ukazovací determinant...