Obraz Francie v Českém slově v roce 1938 v konfrontaci s francouzským pravicovým tiskem

Abstract

L'étude «L'image de la France dans le journal České slovo en 1938 en comparaison avec la presse francaise de droite » concerne la confrontation de plusieurs points de vue sur le probleme de l'alliance de la France et la Tchécoslovaquie. České slovo comme le représentant du gouvernement tchécoslovaque montre la nécessité de la coopération de deux états sur le plan politique, militaire et culturel. Il est pret a fournir ses lecteurs de toutes les proclamations positives du coté francais et il néglige des attaques de la presse de droite. Son choix des articles provenant des journaux francais s'oriente vers le jeu d'ensemble de la France et de la Tchécoslovaquie. Par sa négligence des opinions opposées et par son espoir aux bonnes intentions de Daladier et de Bonnet Ceske slovo crée une illusion d'un allié fort et fidele qui survit jusqu'a Munich. České slovo joue parfaitement son role auxiliaire au président Beneš. Ce journal apporte tous ses discours et il interprete ses opinions et ses attitudes. Il présente meme tous les faits francais favorables par rapport a la Tchécoslovaquie et tres souvent un Francais mentionné dans un article est désigné comme un « grand ami de la Tchécoslovaquie ».

České slovo si pečlivě vybíralo ty aspekty francouzské politiky a veřejného života, které mohly v československých občanech vzbuzovat optimismus a důvěru v budoucnost ČSR. Čtenáři tak byli soustavně přesvědčováni o věrnosti francouzského spojence a byli izolováni od negativních názorů na existenci republiky, na prezidenta Beneše i od pacifistických a poraženeckých nálad ve francouzské společnosti. Zároveň je jasně patrná snaha Českého slova o podporu prezidentu Benešovi, přičemž články vypovídající o něm či jeho projevech mají takřka oslavnou dikci. Lze předpokládat, že selekce informací o Francii a zvolený tón zpravodajství Českého slova ještě umocnil pocit zklamání a deziluze mezi jeho čtenáři. Nabízela se jistě logická otázka : Jak je možné, že nás Francie opustila, když přeci stále ujišťovala o své věrnosti, hlasy proti Československu byly vždy hned umlčeny, nepřátelská kampaň v tisku nenalezla dostatečnou podporu a významné osobnosti i obyčejní občané Francie byli našimi velkými přáteli a Francie oceňovala náš klid a pevný postoj? Výčet informací tohoto druhu, kterými byly čtenáři Českého slova manipulováni k důvěře ve Francii i v československou vládu a prezidenta, by mohl pokračovat dál a dál. Na druhou stranu je možné konstatovat, že se jedná o obecný jev, že objektivita tisku klesá s rostoucí...