dc.contributor.advisor | Blažková, Miloslava | |
dc.creator | Smoláková, Tereza | |
dc.date.accessioned | 2017-03-31T10:26:05Z | |
dc.date.available | 2017-03-31T10:26:05Z | |
dc.date.issued | 2007 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/8354 | |
dc.description.abstract | V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat... | en_US |
dc.description.abstract | V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta | cs_CZ |
dc.title | Srovnání etického ideálu člověka u Platóna a Augustina | cs_CZ |
dc.type | diplomová práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2007 | |
dcterms.dateAccepted | 2007-01-15 | |
dc.description.department | Katedra dějin a didaktiky dějepisu | cs_CZ |
dc.description.faculty | Faculty of Education | en_US |
dc.description.faculty | Pedagogická fakulta | cs_CZ |
dc.identifier.repId | 22391 | |
dc.title.translated | A Comparison of the Ethical Ideal of the Human in Plato and Augustine | en_US |
dc.contributor.referee | Jirásková, Věra | |
dc.identifier.aleph | 000584156 | |
thesis.degree.name | Mgr. | |
thesis.degree.level | magisterské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools History - Social Scienses | en_US |
thesis.degree.program | Učitelství pro střední školy | cs_CZ |
thesis.degree.program | Teacher Training for Secondary Schools | en_US |
uk.thesis.type | diplomová práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Pedagogická fakulta::Katedra dějin a didaktiky dějepisu | cs_CZ |
uk.faculty-name.cs | Pedagogická fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Education | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | PedF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools History - Social Scienses | en_US |
uk.degree-program.cs | Učitelství pro střední školy | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Teacher Training for Secondary Schools | en_US |
thesis.grade.cs | Velmi dobře | cs_CZ |
thesis.grade.en | Very good | en_US |
uk.abstract.cs | V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat... | cs_CZ |
uk.abstract.en | V Každé životní situaci musí člověk vybírat mezi lepším a horším. Rozhoduje se, jakou cestu vybrat, aby byla co nejschůdnější a nejpohodlnější pro něj samotného, nebo volí tu, která je sice strastiplnější, ale o které ví, že přináší dobro i druhým, ne jenom jemu samému. Ale podle čeho se vlastně lidský tvor rozhoduje, co je lepší a co horší? Jak pozná, co je dobré a co je zlé? Dají se takové věci poznat rozumem, citem, dají se naučit? Rodí se člověk s určitým citem pro rozlišování dobrého a zlého? Celým životem člověka prostupuje otázka po dobrém a zlém. A nevyskytuje se pouze na úrovni každodenní problematiky a volby, ale je obsažena i v samotném smyslu života každého jednotlivce. Za života se sám sebe člověk ptá, zda to či ono dělá dobře, zda je výsledek jeho snažení v souladu sjeho představou vlastní realizace, jestli je koherentní s našimi nejvyššími hodnotami, našimi dobry a naplňuje tím tedy námi určený smysl života. Po smrti se ptají a především hodnotí druzí, neboť my sami již nejsme schopni hodnotit, jakým způsobem jsme prožili svůj život, co významného jsme vykonali. Ale co když ti, kteří hodnotí, mají hranici mezi dobrým a zlým jinde než my? Byl potom celý náš život zbytečný? Nám takový nemusel připadat, ale už jim to vymluvit nemůžeme, vždyť jsme přeci mrtví a nemůžeme se bránit nebo obhajovat... | en_US |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu | cs_CZ |
dc.identifier.lisID | 990005841560106986 | |