Životní styl jako determinanta zdraví (pokus o operacionalizaci jednoho sociálního vztahu)

Abstract

V současné západní společnosti jsou lidé stále více nuceni čelit životním rizikům1 a vyvíjet strategie, jak se jim vyhnout nebo jak oslabit jejich dopady. Na zdravotní rizika se v rámci těchto strategií zaměřuje mimořádná pozornost, která se tak stává konglomerátem vědění a diskurzů, praxe a institucí. 2 Tento jev reflektují všechny humanitní obory, jiné je ale jejich stanovisko: Někteří filosofové a sociologové (např. Illich, Foucault, Lupton, Parusníková, Komárek, Capra aj.) se domnívají, že v současné "rizikové společnosti" zdraví získalo téměř prorockou dimenzi. Být zdravý rovná se být normální, morální a odpovědný, civilizovaný a úspěšný, silný a atraktivní. Pěstování nezdravých aktivit je definováno protikladně - být nezdravý znamená být stigmatizován a sociálně diskvalifikován, být barbarský a ošklivý. Zdraví jako osobní odpovědnost se podle nich stává břemenem, vnuceným pomocí medicinalizace a medikalizace3 každému člověku. To vše ovlivňuje, ba determinuje životní styl některých sociálních skupin. Výsledkem je, jak uvádějí, že pravidla a principy zdraví se stávají extrémně internalizované a jsou zvnitřněny jako naše "svobodné volby". Helsismus se pokouší snížit zdravotní rizika na minimum a vtrhává do každého koutu života jedinců. Současně je zdraví prezentováno jako něco, co můžeme mít pod...