Krátkodobé dobrodružné programy pro žáky na 1. stupni ZŠ

Abstract

Nejméně za posledních dvacet let se člověk postupně vzdaluje přírodě. V současné době, která s sebou přináší trend multifunkčních sportovních areálů a center, se stále více sportovních aktivit odehrává v uzavřených halách a dalších uměle budovaných prostorech. Ve školních podmínkách jsou to tělocvičny, které mohou představovat zejména pro děti uměle vytvořený dobrodružný prostor. Avšak velmi záleží na zájmu a motivaci pedagogů a vychovatelů. Má práce hovoří o vybraných dobrodružných hrách v tělocvičně. Chtěla bych upozornit, že jde pouze o úzký okruh her, který původně vychází z aktivit v přírodě a má poukázat na možnosti jednoho z mnoha využití, zejména pak ve školní tělesné výchově. Navádí, jak výchovně působit a zároveň ovlivnit zájem dětí mladšího školního věku o netradiční aktivity, které využívají běžné náčiní a nářadí neobvyklým způsobem. Vybízí k zapojení fantazie a počítá s tvořivostí a rozvojem dovedností. Většinu námětů jsem čerpala z naší i ze zahraniční literatury, nejvíce pak z publikací Jana Neumana. Částečně jsem vycházela ze své praxe. Svou prací bych ráda přispěla k současné problematice, která řeší nedostatečné využívání dobrodružných her v hodinách školní tělesné výchovy. Snad bude alespoň malou inspirací nejen pro učitele a vychovatele na 1.stupni základních škol.

Nejméně za posledních dvacet let se člověk postupně vzdaluje přírodě. V současné době, která s sebou přináší trend multifunkčních sportovních areálů a center, se stále více sportovních aktivit odehrává v uzavřených halách a dalších uměle budovaných prostorech. Ve školních podmínkách jsou to tělocvičny, které mohou představovat zejména pro děti uměle vytvořený dobrodružný prostor. Avšak velmi záleží na zájmu a motivaci pedagogů a vychovatelů. Má práce hovoří o vybraných dobrodružných hrách v tělocvičně. Chtěla bych upozornit, že jde pouze o úzký okruh her, který původně vychází z aktivit v přírodě a má poukázat na možnosti jednoho z mnoha využití, zejména pak ve školní tělesné výchově. Navádí, jak výchovně působit a zároveň ovlivnit zájem dětí mladšího školního věku o netradiční aktivity, které využívají běžné náčiní a nářadí neobvyklým způsobem. Vybízí k zapojení fantazie a počítá s tvořivostí a rozvojem dovedností. Většinu námětů jsem čerpala z naší i ze zahraniční literatury, nejvíce pak z publikací Jana Neumana. Částečně jsem vycházela ze své praxe. Svou prací bych ráda přispěla k současné problematice, která řeší nedostatečné využívání dobrodružných her v hodinách školní tělesné výchovy. Snad bude alespoň malou inspirací nejen pro učitele a vychovatele na 1.stupni základních škol.