| dc.description.abstract | V našem životě, stejně jako v životě každého člověka, se střídají období, kdy se nám daří poměrně dobře, s těmi horšími, těžšími, s obdobími krize. Krizi považujeme zpravidla za bolestnou, ohrožující událost, a snažíme se jí vyhnout. Zároveň po jejím překonání se často cítíme obohacení, změnění, zkušenější. Její prožívání je velmi náročné. Krizové stavy a nezvladatelné situace znali lidé odnepaměti. Vypořádávali se s nimi s pomocí svých rodin, blízkých, duchovních nebo jiných autorit. Tradiční společnost znala krize a měla i předepsané cesty k jejich vyřešení. Souvisely s rituály, jednoznačně stanovenými rolemi, pravidly života. Společnost s postupem času odbourala tyto pevné a předpověditelné struktury, ale zároveň s nimi odešlyi jasně dané způsoby zpracování bolestných situací. Člověk v naší moderní společnosti je tak daleko víc vystaven stresu, nejistotě, nečekaným událostem. Jejich zvládnutí závisí nejen na něm samotném, ale ve značné míře také na blízkých lidech, které má kolem sebe. Často se stává, že žije obklopený lidmi, ale v těžké situaci se cítí sám. V takové chvíli se může obracet na odborníka. | cs_CZ |
