Invisible industrial policy in the Czech Republic

Abstract

The thesis reviews state interventions in the industrial sector realized through the transformation institutions, mainly the Consolidation Bank (later the Czech Consolidation Agency) that was converted into an instrument of indirect, selective bailouts. The aim is to show that the state practised rather extensive unofficial industrial policy during the economic transition as well as in later years that was based on ad hoc state aid in selected distressed companies. The extent, methods and causes of unobserved state involvement are analysed as well as the results of the interventions and consequences for the overall economic environment. Cases studies of several supported enterprises demonstrate that selected companies were in fact subsidized with significant amount of state resources to be kept afloat without conditioning the bailouts with restructuring measures, and its effect thus did not last for long. It is also argued that the non-transparent conditions and vague rules of state involvement opened potential for rent-seeking practices and influences of interest groups. The revitalisation program in late 1990s is described as an attempt to avoid ad hoc solutions and introduce a system into government policy towards significant industrial companies, however, the program was gradually suppressed and paralelly the asystemic interventions were still carried out. It is shown that the phenomenon of invisible involvement realized through the state institution is deep-rooted and even at present it still can be detected (even with its negative consequences) in dealing with bad assets accumulated in Czech Consolidation Agency.

Diplomová práce mapuje státní zásahy v průmyslovém sektoru realizované prostřednictvím transformačních institucí, zvláště pak Konsolidační banky (později České konsolidační agentury). Cílem práce je ukázat, že stát prostřednictvím tohoto nepřímého nástroje uskutečňoval v době transformace, ale i v pozdějších letech, poměrně rozsáhlou neoficiální průmyslovou politiku založenou na státní pomoci poskytované ad hoc vybraným podnikům v tísnivé situaci. Práce analyzuje rozsah, metody a důvody tohoto nepozorovaného zapojení státu. Prostor je rovněž věnován výsledkům intervencí a jejich obecným konsekvencím pro ekonomické prostředí. Případové studie podporovaných podniků demonstrují, že vybrané podniky byly de facto subvencovány s použitím značného množství státních prostředků, aby byly udrženy při životě. Pomoc však nebyla vázána na opatření směřující k restrukturalizaci a její efekt byl tedy pouze krátkodobý. Rovněž je rozebírán fakt, že netransparentní podmínky a vágní pravidla pro zapojování státu otevřely potenciál pro dobývání renty (rent-seeking) a uplatňování vlivu zájmových skupin. Revitalizační program na konci 90. let je popisován jako pokus vyhnout se ad hoc zásahům a vnést systém do politiky vládních zásahů ve významných podnicích. Tento pokus byl však postupně potlačen a navíc i souběžně s ním byly uskutečňovány nesystémové intervence. Práce ukazuje, že fenomén tohoto neviditelného zapojení státu realizovaného prostřednictvím uvedené státní instituce se v našem prostředí hluboce zakořenil a i v současné době jej (i s jeho negativními důsledky) můžeme objevit v rámci řešení špatných aktiv nahromaděných v České konsolidační agentuře.