Konvergence České republiky k EU (v porovnání s dalšími kandidátskými státy)

Abstract

Regresní analýza reálné konvergence a jejího vztahu k nominální konvergenci ukazuje, že Česká republika je obou případech odlehlým pozorováním, když vykazuje jak nižší růst, tak nižší cenovou hladinu, než by odpovídalo její úrovni reálného důchodu na hlavu podle konceptu- konvergence, respektive Balassa-Samuelsonova efektu. Co se týká plnění Maastrichtských kritérií konstatujeme relativně dobrou pozici ČR s výjimkou rozpočtových deficitů. Vzhledem existujícím apreciačním tlakům zdůrazňujeme důležitost správného nastavení centrální parity při vstupu do ERM2 a budoucího výkladu kurzového kritéria, stejně jako fakt, že účast v ERM2 by měla být omezena na minimum (tj. 2 roky). Ekonometricky testujeme konvergenci inflace za použití ADF testů stacionarity, jak pro jednotlivé časové řady, tak pro panelová data (metoda Levin, Lin). Konvergenci inflace mezi kandidátskými státy a k EU interpretujeme v první řadě jako odeznívání transformačního šoku. Ve srovnání s dřívějšími pracemi konstatujeme snižování rychlosti konvergence, což je v souladu s touto hypotézou. Konvergence inflace znamená uzavírání inflačního kanálu cenové konvergence, která v BS efektu plyne z procesu reálné konvergence.

Regression analysis of real convergence and its relation to nominal convergence reveals, that the Czech Republic is an outlier in both cases, growing slower and having lower prices, than it should with its level of real GDP per capita according to the concept of - convergence and Balassa-Samuelson effect, respectively. As for the Maastricht criteria, we state a relatively solid performance of the Czech Republic with the exception of government deficits. Because of existing appreciation pressures, we emphasize the importance of correct central parity setting at the moment of entering the ERM2 and of future interpretation of the exchange rate criterion. We argue that participation in ERM2 should be minimized in time (2 years). We use econometric methods (ADF tests of stationarity) to test for convergence of inflation, both in a univariate time series and panel data setting (method Levin, Lin). We interpret convergence among candidate countries and towards the EU first of all on the grounds of initial transformation shock. Convergence speed has been reduced, which is in line with this hypothesis. Finally, inflation convergence means closing of the inflation differentials channel of price level convergence, that in the BS effect follows from the process of real convergence.